Jak jsme už psali, vývoj je teprve v plenkách, takže vedle zmíněných krystalických panelů jsou ty tenkovrstvé zatím to jediné, co je na trhu pořádně k dostání. Jednotlivé články jsou tady nanesené přímo na sklo, nebo dokonce na plast. Tenkovrstvé články můžou mít víc přechodů (říká se jim vícevrstvé) a samotné „natištěné“ články tvoří proužky o šířce kolem 1 cm. Účinnost tenkovrstvých článků je obvykle nižší než těch krystalických, ale mají tu výhodu, že jejich účinnost stoupá při nízké intenzitě dopadajícího světla. Každá technologie má prostě svoje plusy a mínusy.
A navíc i různé stupně vývoje. Tenkovrstvé články druhé generace už mají mnohonásobně tenčí aktivní polovodičovou vrstvu (je to jen tenký film) a současně větší účinnost. Typickým představitelem je technologie CIGS neboli CIS. Pak můžete vynechat těžké sklo, které beztak představuje nesmyslných 90 % hmoty a váhy celého panelu, a jako nosič můžete použít lehkou ohebnou fólii.
Když se necháme trochu unést fantazií, časem můžeme počítat s tím, že jako nosič poslouží dokonce přímo konkrétní budova a fotovoltaické panely se natisknou na fasádu místo barvy. Takové řešení bude navíc velmi levné, takže pak nevadí, že účinnost nebude extra vysoká. Díky nízkým nákladům to přinese víc než klasické macaté panely.
Norská firma Tarpon Solar používá technologii CIGS pro způsob výroby solární tkaniny. Zatím to nevypadá úplně nenápadně, berte to jako ukázku možné technologie. Celý tento návrh je určený pro uprchlické kempy. Panely dodává švédská společnost Midsummer.
