Solární panely
Historie
S fyzikálním principem fotovoltaiky je to podobné jako se spoustou jiných objevů. Známe ho už dlouho, ale dlouho taky nikdo nemohl přijít na to, jak ho rozumně využít. Objevil ho už v roce 1839 Alexander Edmond Becquerel. Tušíte správně, je to ten pán, podle kterého se jmenuje jedna z jednotek radioaktivního záření. Becquerel prokázal existenci infračerveného záření a pokusil se taky o první barevnou fotografii. Ještě důležitější byli asi pánové William Grylls Adams a Richard Evans Day, kteří na základě záření dokázali vytvořit elektrické napětí. Pořádně toho ale využila až kosmonautika.
Jak fungují?
V čem spočívá princip výroby elektřiny ze světla, a tedy i princip solárních panelů? Elektron v polovodičovém materiálu, který ve svém atomu poslušně létá po oběžné dráze, je ze své dráhy vyražen fotonem ze slunečního záření. Máme polovodič (nejčastěji křemík), na kterém se difuzí vytvoří prolnutí materiálů typu P a typu N. Jeden má přebytek elektronů a druhý přebytek kladných děr (ano, klasická dioda). Do tohoto spojení narážejí fotony, které v diodě vytvářejí nerovnovážný stav. Díky němu elektrony putují k opačné elektrodě. Tam se vrhají do prázdných děr a hurá, vzniká proud. Je to zjednodušené vysvětlení, ale takto nějak funguje fotovoltaický efekt a solární panel: fotony, elektrony, díry, prásk a už to svítí.
Fotony vyrážejí elektrony a zapadají do děr trochu jako v kulečníku. Z toho všeho je na konci elektrické napětí.
Contact form will be displayed here. To activate it you have to set the "contact form shortcode" parameter in Customizer.
